Když se dnes řekne „gin“, většina z nás si představí tradiční pálenku s výraznou chutí jalovce, nejčastěji vychutnávanou v Gin & Tonic drinku. Tento pohled na gin ale rozhodně není jediný. (Nejen) americký gin se těší stále větší oblibě.
Existuje ten „pravý“ a jediný gin?
Zmiňované tradiční chápání ginu je spojené zejména s oficiálním označením „London Dry“, které v sobě zahrnuje mnoho důležitých podmínek. Aby mohl gin toto označení nést, zdaleka nemusí být z Londýna. Musí ale například obsahovat minimální množství alkoholu 37,5 % (platí pro Evropu, v USA je to 40 %). Po destilaci se také do něj nesmí přidat již žádná další přísada (jako například u ginu Hendrick’s, Martin Miller’s ad., které toto označení nést nemohou). V ginech tohoto typu je jalovec výrazný a vždy dominantní a chápeme je tedy jako giny „typické“. Mohli byste namítat, že jalovec má být přece dominantní v každém ginu. A budete mít pravdu! Nicméně jednoznačně určit, kdy je jalovce „málo“ a kdy zase „moc“ není vzhledem k subjektivnímu vnímání chuti vůbec jednoduché.
Jalovec přestává hrát hlavní roli
Postupně tak dochází k tomu, že se objevují nové a nové giny, které jalovec upozaďují a dávají šanci jiným rostlinným přísadám, tzv. botanicals. Jednou z oblastí, kde rádi experimentují není jenom Španělsko, ale třeba i USA. Vyrábí se tak stále více a více ginů s výraznými citrusy nebo třeba nejrůznějšími exotickými plody.
Jak Američané objevili gin?
Za rozšíření ginu Amerika vděčí zejména velkému množství nizozemských přistěhovalců už od 17. století, kteří sem přinesli lihovinu tehdy ještě rozšířenou pod názvem „genever“ (či jenever) a své znalosti a zkušenosti s destilací. Šlo o předchůdce ginu, který se původně vyráběl z tzv. moutwijnu (tzv. sladové víno – malt wine – vznikající vícenásobnou destilací obilovin jako pšenice, žito nebo kukuřice) a botanicals včetně jalovce. Dnes se přidává i neutrální alkohol.
Američané dlouho holandský styl výroby ginu kopírovali a ještě v 19. století byly zcela obvyklé drinky výhradně z geneveru, případně tzv. Old Tom ginu. Teprve později se začal rozšiřovat gin typu „dry“, tedy takový, jaký známe dnes.
Příliš mnoho alkoholu
Netrvalo ale dlouho a v roce 1919 schválili tzv. Volsteadův zákon zavádějící neslavně známou prohibici. Ta sice měla omezit popíjení alkoholu a zejména pak související kriminalitu, výsledek byl ale přesně opačný. Vznikaly ilegální bary, rozmohl se černý trh a kvalita alkoholu stále klesala. Lidé tak často konzumovali nekvalitní lihoviny, které si dokonce často vyráběli sami doma. Nakonec byla prohibice v roce 1933 ukončena a gin byl od té doby stále více populární. Svůj vrchol zažil v 50. – 60. letech, hlavně v souvislosti s oblíbeností známého koktejlu Martini (gin, vermut).
American Dry gin – London Dry gin v moderním kabátě
Ačkoli se do USA dováží stále větší množství zejména britských ginů (tedy především typu London Dry), Američané rozhodně nezůstávají pozadu. Vše totiž vzali do svých rukou a dnes již vyrábějí řadu vlastních lokálních ginů, které hrdě nesou označení „American Dry“. To je však spíše marketingovým tahem, jeho oficiální a zákonem daná definice neexistuje. Jde o giny typu „New Western“ (či New American), které se zakládají na předpokladu, že jalovec nemusí být dominantní (ačkoli je samozřejmě v chuti stále patrný). Cílem je tak hlavně zvýraznění ostatních botanicals, což má vést k vyváženějšímu ginu komplexnější chuti. Američané jsou také mnohem více zvyklí míchat své giny v nejrůznějších koktejlech jako je Negroni (gin, sladký vermut, Campari) či Martini (gin, vermut).
Jaké americké giny stojí za ochutnání?
Jeden ze známých amerických ginů Aviation se dokonce po jednom z koktejlů jmenuje (koktejl Aviation se připravuje z ginu, třešňového a fialkového likéru a citronové šťávy). Dává tím tak jednoznačně najevo, že je určený hlavně pro mixování nejrůznějších drinků. Stejně jako například gin Bluecoat je také výrazně spojený s americkou tradicí a historií. Design jeho lahví totiž napodobuje plech z klasických letadel z meziválečného období. Zajímavostí je, že značku od roku 2018 vlastní známý kanadský herec Ryan Reynolds.
Další americké giny známější i u nás jsou pak třeba Brooklyn, No. 209 nebo Seagram’s.
